Narazila jsem na článek o 21 erotických příbězích od žen (díky, Rachel Kramer Bussel!) a musím říct, že mi při čtení hořely uši tak, že jsem si na nich mohla udělat topinku.

Pamatujete na rok 2011? Všechny jsme v metru nenápadně balily Padesát odstínů šedi do novin, aby nikdo neviděl, co čteme, zatímco jsme doma tajně doufaly, že náš "pan Božský" vymění tepláky za oblek a helikoptéru. No, tak to byla, holky, jen rozcvička. Dnešní erotika? To jsou Odstíny šedi na steroidech. Christian Grey by se u toho pravděpodobně schoval pod postel a volal maminku.

Víte, co mě na tom článku dostalo nejvíc? Že to nepíšou žádné znuděné paničky. Podle průzkumu má 30 % autorek těch nejžhavějších scén formální literární vzdělání!

Chápete to? Ta seriózní paní v brýlích, co vám v knihovně doporučuje Jiráska, možná po večerech píše o věcech, které by nerozchodil ani námořník po půl roce na moři. Je to "intelektuální prasárnička" (pardon, umění!) a já to naprosto miluju. Najednou si připadám hrozně vzdělaně, když to čtu. Vlastně se vzdělávám v moderní literatuře, no ne?

Autorka článku trefila hřebíček na hlavičku – a ne, to není dvojsmysl (i když v tomhle kontextu... kdo ví).

• Je to bezpečné hřiště: V reálném životě řešíme hypotéky, rýmičky a to, že někdo zase nevynesl koš. V erotických povídkách? Tam se koše nevynáší. Tam se dělají úplně jiné věci a nikdo se u toho neptá: "Zlato, zaplatila jsi tu složenku za elektřinu?"
• Fantazie bez hranic: Dřív jsme si myslely, že erotika je jen o poutech a něžném plácání. Pche! Dneska? Autorky píší o všem. Cizinci, historické románky (kdo by nechtěl vidět pod sukni Vikingovi, že?), sci-fi úlety... Je to pestrý bufet a vy si můžete nabrat, na co máte chuť, aniž byste ztloustly.
• Důkaz, že žijeme: Přiznat si, že nás něco vzrušuje, není hřích. Je to důkaz, že nejsme jen stroje na obsluhu domácnosti, ale že v nás ještě tepe krev (a občas se nahrne do... no, však víte kam).

Holky, přestaňme se tvářit, že na nočním stolku máme jen kuchařky a motivační literaturu "Jak být efektivní". Erotika napsaná ženami pro ženy je důležitá. Je to terapie. Je to únik. A je to sranda.

Takže moje rada na dnešní večer? Pošlete manžela se smetím (nebo s dětmi na pozdně večerní kroužek), uvařte si čaj (nebo otevřete to víno), a přečtěte si něco, u čeho se budete červenat. A jestli se vás někdo zeptá, co děláte, řekněte s kamennou tváří: "Studuji současnou ženskou literární tvorbu a sociologické aspekty moderní touhy."

P.S.: Jen si proboha nezapomeňte smazat historii v prohlížeči. Některé věci by se vysvětlovaly hůř než ten nákup pátého páru "úplně stejných" bot.

Vaše Klára (která jde "studovat" další kapitolu)