Hasiči k lokalizaci a likvidaci nasadili celkem deset proudů vody. V lese bylo nutné pokácet stromy, v jejichž dutinách se požár šířil. Zásah kromě větru komplikovaly i vysoké teploty. Pro zasahující hasiče byla velice náročná kombinace aktuálně panujících vysokých teplot, ochranných prostředků a fyzické náročnosti hasebních prací. Velitel zásahu proto po celý zásah dbal na dodržování střídání hasičů a dodržování pitného režimu. Hasičům se podařilo zabranit šíření požáru v 15:36 a kompletně zlikvidován byl o několik hodin později v 19:31 hodin.

S ohledem na panující suché a horké počasí buďte opatrní a pečlivě vyhodnoťte všechny rizikové aktivity jako je kouření, používání otevřeného ohně a provádění zemědělských prací. Pokud tyto činnosti nelze odložit, zamyslete se nad tím, jak řešit případné potíže a mějte vždy připravené prostředky k hašení a nabitý mobilní telefon.

Požární ochrana ve vztahu k době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů

Zajištění požární ochrany v zemědělství a při hospodaření v lesích je velmi důležitou věcí, která leží především ve stanovení systému preventivních opatření. Dobře stanovený a fungující systém preventivních opatření zamezí vzniku případných požárů a následných škod. Svým rozsahem a potřebou nasazení značného množství sil a prostředků na jejich zdolání patří požáry v zemědělství a v lesním hospodářství mezi požáry velmi náročné i ve vazbě na náhradu vzniklých škod a obnovu do původního stavu.

Doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je definována v nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2002 ze dne 9.10.2002 (dále jen NK). V tomto NK je doba definována pro oblast zemědělství. Za dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požáru v zemědělství se považuje  doba, kdy panují mimořádné klimatické podmínky a dále pak pro dobu sklizně, posklizňových úprav a skladování pícnin apod., samozřejmě přesnou definici najdete přímo ve zmiňovaném NK.

Zemědělství

Samovznícení zemědělských plodin

K biologickému samovznícení jsou náchylné rostlinné materiály, jako seno, luštěniny, obilniny (zvláště oves), len, sláma a plevy. Samovznícení napomáhá zvýšená vlhkost a velký objem naskladnění, zejména pak nerovnoměrné naskladnění (uložení vrstev s různým obsahem vlhkosti nebo různé jakosti). Nejběžnějším případem je samovznícení sena, kdy minimální doba jeho naskladnění se udává 8 až 10 dnů.

Při skladování látek majících sklon k samovznícení se musí provádět jejich pravidelná fyzická kontrola (vizuální a pachová) a musí se provádět pravidelné měření teploty naskladněného materiálu. Při naměření teploty nad 65 °C je nutno učinit neodkladná opatření jako  je přeložení nebo vyskladnění přehřáté píce, případně vypnutí dosoušecích ventilátorů. Provádění těchto činností se oznámí na příslušné operační středisko hasičského záchranného sboru a přeložení nebo vyskladnění se provádí za asistence jednotky požární ochrany, protože při něm zpravidla dochází ke vznícení. Měření teplot, případně fyzická kontrola, nemusí být prováděna, pokud bude prokázáno, že vlhkost píce je nižší než 16 %.    

Požáry zemědělské techniky

K požárům zemědělské techniky dochází jak v důsledku technických závad, tak i z důvodu prostředí, ve kterém se tato technika pohybuje. Je tak nutné udržovat techniku v řádném technickém stavu a provádět její pravidelné čištění zejména od usazených vrstev plev, sena či slámy. Vybavení samojízdných pracovních strojů pro sklizeň obilí a pícnin hasicími přístroji je již samozřejmostí.

Hospodaření v lese

Riziková je zejména likvidace dřevní hmoty po těžbě jejím pálením. Pálení se ve většině případů z praktických důvodů provádí přímo na místě těžby, tj. v lese a v bezprostřední blízkosti dalších hořlavých materiálů. Je tak nutné z důvodu zachování požární bezpečnosti dodržovat stanovené podmínky při provádění této činnosti:

1. pálení před zahájením oznamte příslušnému hasičskému záchrannému sboru,
2. zajistěte, aby pálení prováděla nejméně dvoučlenná skupina s určením odpovědné osoby, která musí být starší osmnácti let,
3. seznamte se s pracovním postupem pálení a se způsobem přivolání pomoci,
4. místo pro ohniště neumisťujte v blízkosti suchých travin, na rašeliništích, na pařezech a jiných požárně nebezpečných místech,
5. místo pro ohniště v době bez sněhové pokrývky izolujte pruhem širokým nejméně 1 metr, kde odstraňte veškerý hořlavý materiál až do úrovně minerální půdy,
6. pálení zahajujte v první polovině pracovní směny,
7. prostor pálení můžete opustit až po úplném uhašení a řádném ochlazení ohniště,
8. po provedeném pálení pravidelně kontrolujte jednotlivá ohniště,
9. neprovádějte pálení za silného větru,
10. udržujte sjízdné hlavní lesní a polní komunikace k zajištění příjezdu požární techniky.

Les neslouží pouze k hospodářským účelům, ale i jako místo pro rekreaci. Při pohybu v lese mějte na paměti, že je zde zakázáno kouření, manipulace s otevřeným ohněm a rozdělávání ohňů.