Čtení pod rozhlednou v obci Vrbice je jednou z nejpříjemnějších akcí, které jsem se mohla zúčastnit. Poprvé to bylo v roce 2015 a dodnes na odpoledne s místními děti a maminkami ráda vzpomínám. Proto mě moc potěšilo, když mi paní starostka Drahomíra Kuběnková před prázdninami zavolala a pozvala mě na další odpolední čtení. V podstatě by se dalo říct, že jsem doufala, když se podívám do svého diáře, že budu mít volný den. A naštěstí jsem měla.

Víkend se blížil a počasí nebylo prostě nic moc, bouřky, prudké lijáky a ani teplota nebyla zrovna letní. Už jsem si říkala, jestli se čtení nezruší. Ještě v neděli dopoledne bylo dost nevlídno, ale odpoledne se jakoby mávnutím proutkem proměnilo v nádherný letní den. A pod rozhlednou bylo nádherně. Pro děti je tu skvělé zázemí s houpačkami, trampolínou a prolézačkou ve starém kmeni. Domácí občerstvení a spousta návštěvníků. Možná to všichni neví, ale na vršku rozhledny je zvon, na který si můžete zazvonit a dát tím najevo, že jste výstup zvládli. Však se také každou chvíli rozezněl.

Čtení bylo moc příjemné. Dětí i maminek se sešlo dost a všichni si užívali letní pohodu na dekách. Nejvíce četly děti, a musím říct, že úžasně. Moc hezky mi zněly pohádky bludičky Mokřinky v dětském podání. A měla jsem radost, že jich z malé knížky Co vyprávěla jedna víla, přečetly hodně. Určitě není lepší pocit, než když se dětem pohádky líbí. To má člověk chuť sednout a hned psát další. Možná, že už nějaká nová zase v šuplíku je…

Dagmar Honsnejmanová, knihovnice, autorka pohádek víly Mokřinky

Anotace knížky Co vyprávěla jedna víla:
„Co vyprávěla jedna víla“ je knížka plná pohádkových příběhů a veršování autorky Dagmar Honsnejmanové, knihovnice a kronikářky z malé obce Mokré na Rychnovsku. Děj jednotlivých příběhů je zasazen do malebné krajiny podhůří Orlických hor, na území této vísky a bezprostředního okolí.

Pohádkové vyprávění je určeno nejen dětem, ale i dospělým, kteří mají rádi pohádky, které se vztahují k místnímu regionu, kde prožili svoje dětství nebo kde žijí doposud.

Vypravěčkou je v podstatě víla Mokřinka, patronka zdejší krajiny, která své příběhy vypráví místní knihovnici. Ta je pečlivě zapisovala, až vznikla knížka pohádek, příběhů a veršů z místních mokřin, lesa, či od rybníka.
Vyprávění začíná tím, jak v lese našla víla Mokřinka malou holčičku Kačenku, která běžela za sluníčkem a znavená odpočívala na malém paloučku. Mokřinka si k ní přisedla a začala jí vyprávět pohádky.

Nejen Kačenka, ale i čtenář, který se začte do pohádek, se třeba dozví, proč jsou motýli tak barevní, jak vyzrát na mušky, jak obelstít čápa, jak tančí Sluníčková víla, o ztraceném pokladu hamižného kupce nebo jak mohla vzniknout duha. Pohádky se svým jednoduchým vyprávěním snaží ukázat, především dětem, jak je důležité mít vztah k rodnému kraji, k rodné obci, kde prožívají své dětství a na které budou jednou s láskou vzpomínat.

Pohádky ilustrovala Vendula Bittnerová.
Více o knize na stránkách knihovny www.obecmokre.cz/knihovna