Od Bestioly po Vosu. Choceň slaví 90 let letectví

Po více jak dvou měsících vyjednávání dne 1. dubna 1935 zahajuje činnost firma Ing, Pavel Beneš a Ing. Jaroslav Mráz, Továrna na letadla v Chocni. Zakladateli firmy je Pavel Beneš, letecký konstruktér a Jaroslav Mráz, první výrobce chladírenské výroby v Československu.
Výroba probíhá v továrně na Lhotách (pozdější ČKD), souběžně s chladírenskou výrobou. Prvním letounem je hornoplošník Be 60 Bestiola, který je zalétán 3 měsíce po založení firmy pilotem Josefem Koukalem. Další letouny jsou dolnoplošníky a nesou označení Be.
Inženýr Beneš úplně odchází z Chocně v prosinci 1939. Za dobu spolupráce s inženýrem Mrázem vzniklo celkem 13 typů letadel. Poslední letoun měl označení Be 555 Superbibi.

Válečné roky a letecká výroba pod tlakem

Říšské ministerstvo letectví umožnilo dokončit několik sportovní letounů. Do Chocně přichází letecký konstruktér Ing. Miroslav Hajn a stává se vedoucím konstrukční kanceláře.
Ve válečném období se ve firmě vyráběly především kluzáky pro německou armádu. V Chocni se také prováděly speciální úpravy německých vojenských letadel, jako byly například výměny motorů a přestavby na meteorologická letadla atd. V polovině roku 1944 přešla z Českých Budějovic do Chocně výroba spojovacího a průzkumného hornoplošníku Fieseler Fi 156 Storch. V roce 1941 vzniká pobočka v Nitře, jejímž šéfkonstruktérem se stal Zdeněk Rublič. Ten zde navrhl jediný postavený sportovní letoun na území bývalého Československa během války – Zobor I. Rovněž zde tajně probíhaly konstrukční práce na projektu letadla M1 Sokol. V Nitře se vyráběly kluzáky Kranich II.

Znárodnění a Sokol, Padesátá léta a Orličan

Jaroslav Mráz byl zatčen, a přestože se v červnu 1945 z vězení dostal, do své firmy už se vrátit nikdy nemohl. V podniku byla zavedena národní správa a koncem roku byl znárodněn. Následujících deset let provázely časté organizační změny, kdy choceňská továrna spadala pod různé národní podniky. Ještě během roku 1945 se také z továrny dodával kluzák DFS Kranich II, který nesl označení VT-52 Jeřáb a hornoplošníku Fieseler Fi 156 Storch pod vojenským označením C5. Pro civilní sektor byl tento letoun označen jako K65 Čáp, přičemž jeho produkce trvala až do konce roku 1948. V poválečném období konstruktér Zdeněk Rublič dokončil práce na celodřevěném prototypu M1A Sokol, jehož předchůdcem byl nitranský Zobor I. Jednomotorový dvoumístný dolnoplošník již se zatahovacím podvozkem byl poprvé zalétán 9. března 1946 Josefem Koukalem. Byl to první čs. poválečný motorový letoun vlastní konstrukce. Vzhledem k tržní poptávce po vícemístných letadlech byl následně vyvinut třímístný prototyp M1A Sokol, který byl po úpravě křídel zaveden do sériové výroby pod označeními M1C Sokol a M1D Sokol. Výroba těchto modelů probíhala v letech 1948 až 1950. Zajímavou odnoží této řady byla přestavba letounu M1D Sokol na verzi M1E Sokol, která byla vybavena plováky zakoupenými ve Finsku. Ještě byly postaveny celodřevěné prototypy letounů M-2 Skaut dvoumístný a čtyřmístný M-3 Bonzo.
Výroba probíhala v letech 1950-1951 pod označením LG-125 Šohaj 2. Od roku 1954, po ukončení výroby v Kunovicích, se v Chocni a na provozovně v Sopotnici vyráběl školní kluzák LF-109 Pionýr. V roce 1955 se vyráběl na provozovně v Sopotnici kluzák VT-425 Šohaj 3. Vzniká prototyp celokovového letounu XLD 40-Mír jehož první verze byla vybavena motýlkovými ocasními plochami (budoucí L40Meta Sokol) a prototypy hornoplošníku XL60/1 a Xl60/2 Brigadýr. V období. Pro národní podnik Avia Praha se v Chocni vyráběly ocasní plochy a části trupů pro letouny B-33, C-11 a Av-14.
Od roku 1955 choceňská továrna fungovala jako národní podnik Orličan. Letecká výroba motorových letadel v ní ale byla v roce 1959 typy L-40 Meta Sokol a L-60 Brigadýr. Pod hlavičkou Orličanu pokračovala výroba kluzáků na provozovně v Sopotnici. Byly to typy kluzáků VT-16 Orlík, VT-116 Orlík II. Též byly v Orličanu postaveny dva prototypy celodřevěných vysokovýkonných kluzáků VSB-62 Vega a později dva VSB-66 Orlice. V sedmdesátých letech Vývojová skupina Orličanu připravila kluzák VSO-10 Gradient (Vosa). V roce 1990 výrobu VSO-10 Gradient v Sopotnici nahradila licenční výroba celokompozitových větroňů Discus CS. Smlouva s německou firmou Schempp-Hirth byla podepsána ještě pod hlavičkou národního podniku Orličan, ale jeho následníkem v letech 1991-1996 se stal privatizovaný Orličan a.s. Ten vyráběl kromě Discusů CS ještě díly pro kluzáky Janus a Duo Discus, přičemž ty druhé v letech 1994-1995 dodával kompletně.
Začátkem roku 1996 vznikla firma Schempp-Hirth výroba letadel spol. s r. o.., která převzala veškerou leteckou výrobu Orličanu a.s.

V rámci letošních oslav jste srdečně zváni na desátý ročník akce Choceňské nebe, která se koná v sobotu 14. června od 12:00 na letišti Choceň – Dvořisko.